Alltech Crop Science

GROWTH IS NATURAL WITH US

Alltech Crop Science is a division of Alltech, a privately held animal health and nutrition company. For 25 years, Alltech Crop Science has been a global leader in the application of microbial fermentation and nutrigenomic research to enhance yields, reduce stress and improve health in crops. These natural, proven solutions promote sustainability, profitability and value creation throughout the food chain.

Our range of nutritional solutions and technologies are designed to address challenges impacting modern dairy production, from calf to cow.

Such challenges include:

• Feed costs
• Mycotoxins 
• Heat stress
• Reproductive performance
• Calf scores
• Cow comfort
• Colostrum quality

From heat stress to rumen health, our nutritional technologies help beef producers overcome challenges to support cattle health and producer profitability.

We can help you with:

• Feed efficiency
• Antibiotic-free production
• Food enrichment
• Mycotoxin management
• Gut health management
• Protein management
• Enzyme management
• Mineral management

From sow productivity to meat quality, our nutritional technologies help pig producers overcome challenges to support pig health and producer profitability.

We can help you with:

• Feed efficiency
• Antibiotic-free production
• Food enrichment
• Mycotoxin management
• Gut health management
• Protein management
• Enzyme management
• Mineral management

At Alltech, our aquaculture specialty ingredients work to solve your toughest challenges.

Products and services, backed by science, to help you solve your toughest challenges, like:
 

• Gut health
• Water quality
• Gut health
• Feed efficiency
• Immune function
• Mycotoxin

From body condition to fertility, our nutritional technologies address equine challenges to support healthy, happy horses.

We can help you with:

• Feed efficiency
• Mycotoxin management
• Gut health management
• Protein management
• Mineral management

From healthy coats to robust immune systems, our nutritional technologies help dogs and cats overcome challenges for healthier, happier lives.

We can help you with:

• Global and local supply chain
• Global and local quality assurance and traceability
• Product formulation
• Innovation and applications for product development

Le micotossine o i metaboliti prodotti da alcune specie di muffe possono avere proprietà tossiche che influenzano la salute e le prestazioni degli animali. Le micotossine sono una preoccupazione costante e globale per quanto riguarda la qualità dei mangimi e la sicurezza degli animali.

La sviluppo delle micotossine può verificarsi in campo, durante il raccolto e/o durante lo stoccaggio degli alimenti.

Sapevi che….

Gli effetti delle micotossine nei ruminanti sono innumerevoli ed includono: cambiamenti nel comportamento alimentare, funzioni alterate del rumine, danni all’intestino, alterazioni del sistema endocrino, depressione del sistema immunitario.

È importante ricordare che bassi livelli di micotossine multiple possono rappresentare comunque un rischio per l'animale.

Alcuni consigli

1. Prevenzione: Il primo passo dovrebbe essere quello di agire prima che si verifichi il problema.

Un elenco di raccomandazioni per tentare di limitare la presenza di micotossine nel mais è stato pubblicato dal North Carolina State University College of Agriculture and Life Sciences.

I passaggi suggeriti includono:

• Semine precoci
• Ridurre lo stress da siccità
• Ridurre al minimo il danno degli insetti
• Raccolta precoce
• Evitare danni al nocciolo durante il raccolto
• Asciugare e conservare correttamente il mais
• Smaltimento degli scarti del mais invece di somministrarli agli animali

2. Utilizzo di ibridi: la scelta di ibridi resistenti alla contaminazione di micotossine può ridurre il rischio e/o la gravità dell'infezione. Alcune malattie possono anche essere trasmesse dai semi, quindi, è importante essere selettivi con gli ibridi.

3. Rotazione delle colture e lavorazione del terreno: considerando che i funghi e le spore possono svernare nel suolo e nei residui delle colture, si raccomanda un aumento della lavorazione del terreno e della rotazione delle colture per aiutare a controllare la potenziale contaminazione delle micotossine. La rimozione, la combustione o l’interramento dei residui delle colture favoriscono la riduzione del Fusarium, che potrebbe influire sul raccolto successivo.

4. Data di impianto: la data in cui vengono piantati semi o piantine può anche influenzare la contaminazione del raccolto. Idealmente, lo stadio di fioritura del raccolto e il rilascio di spore non dovrebbero verificarsi contemporaneamente, al fine di ridurre le possibilità di infezione. Tuttavia, i cambiamenti climatici potrebbero mettere alla prova qualsiasi vantaggio manifestato sincronizzando in modo appropriato la piantagione.

5. Nutrizione delle piante: le piante ben nutrite hanno difese più efficienti. Un programma di fertilizzanti proattivo, accompagnato dalle buone pratiche elencate sopra, può aiutare a ridurre la necessità di interventi chimici come pesticidi a stagione inoltrata.

6. Gestione del rischio: le pratiche di gestione in campo possono aiutare a rendere gestibile un problema ingestibile, ma nessun approccio è efficace al 100% e una nuova contaminazione può verificarsi in più punti, anche durante il trasporto e lo stoccaggio. Di conseguenza, il rischio di micotossine deve essere valutato e affrontato lungo tutta la catena alimentare.

7. Gestione del problema: purtroppo, a volte, capita che, nonostante si siano messe in pratica tutte le precauzioni per ridurre lo sviluppo di micotossine, gli alimenti risultino contaminati. È consigliabile utilizzare un captante di micotossine che abbia un basso dosaggio, lavori a largo spettro (ovvero sia in grado di catture il maggior numero di tossine presenti anche se a bassissimo dosaggio), sia stabile ai diversi pH e agisca velocemente.

Per maggiori informazioni visita il sito https://www.alltech.com/italy/gestione-micotossine

Voi maggiori informazioni? Contattaci! https://www.alltech.com/italy/contattaci

Hogyan használja az Alltech a sütiket?

A különböző típusú sütiket az alábbi célokból alkalmazzuk:

Elemezzük, hogy Ön miként használja weboldalunkat.
Jobb és személyre szabott felhasználói élményt nyújtunk Önnek.
Harmadik felek eszközeinek felhasználásával javítjuk weboldalunk funkcionalitását.

Kérjük, olvassa el a tájékoztatót, hogy az általunk használt sütikről többet megtudjon.

Feltétlenül szükséges sütik

Ezek a sütik a weboldal működéséhez elengedhetetlenek, és rendszerünkben nem kikapcsolhatók. Általánosságban csak akkor kerülnek elhelyezésre, ha Ön valamilyen szolgáltatást vesz igénybe tőlünk, mint például az adatvédelmi preferenciáinak a beállítása, belépés vagy űrlapkitöltés.

Böngészője beállításában ezek a sütik blokkolhatók, illetve figyelmeztetés is kérhető róluk, azonban ilyenkor a weboldal bizonyos részei nem fognak működni. Ezek a sütik nem tárolnak semmilyen, az Ön személyének beazonosítására alkalmas adatot.

Használt „sütik”:

• OptanonConsent
• OptanonAlertBoxClosed
• __cfduid

Teljesítményt biztosító sütik

Ezek a sütik teszik lehetővé számunkra, hogy a weboldalunk látogatottságát és annak forrását számszerűen nyomon kövessük annak érdekében, hogy mérjük és javítsuk a honlap teljesítményét. Így megtudhatjuk, hogy mely oldalakat nézik meg a legtöbben és melyeket a legkevesebben, és a látogatók hogyan mozognak a weboldalon belül.

Minden ezen sütik által gyűjtött információ összesített, és így névtelen. Amennyiben ezen sütiket letiltja, nem fogjuk tudni, hogy mikor látogatta meg oldalunkat, és nem tudjuk nyomon követni annak teljesítményét sem.

Használt „sütik”:

• IMSSESSID
• locale_code
• _guistate_
• _gat_UA-4808047-2
• _gid
• _gat
• __hssc
• _ga
• _gat_UA-nnnnnnn-nn
• __hstc
• __hssrc
• hsfirstvisit

Funkcionális sütik

Ezen sütik teszik lehetővé, hogy a weboldal jobb funkcionalitású és személyre szabott legyen. Ezeket vagy mi, vagy olyan harmadik felek helyezik el, akiknek a szolgáltatását a weboldalunkba integráltuk.

Amennyiben ezen sütiket letiltja, akkor néhány, illetve egyik szolgáltatás sem fog megfelelően működni.

Használt „sütik”:

• intercom-id-s8kq29sp
• __nfmp
• hubspotutk
• has_js

Célzó vagy reklám sütik

Ezen sütiket a hirdető partnereink helyezik el a weboldalunkon keresztül. A sütiket ezek a cégek arra használhatják, hogy érdeklődési köréről profilt alkossanak, és más weboldalakon Ön számára releváns hirdetéseket jelenítsenek meg.

Közvetlenül személyes adatokat nem tárolnak, hanem a böngésző és az internetes eszköz egyedi azonosításán alapulnak. Amennyiben ezen sütiket letiltja, olyan hirdetésekkel fog találkozni, melyek kevésbé relevánsak az Ön számára.

Használt „sütik”:

• _gcl_au
• _fbp

Harmadik felektől származó sütik:

Ezen sütiket az Ön által megtekintett weboldal tulajdonosától eltérő fél helyezi el. Egyes Alltech weboldalak más honlapok tartalmát is megjeleníthetik, így például a SoundCloud, Brightcove, Hubspot oldalakét és a közösségi hálózatokét, melyek szintén elhelyezhetik a saját sütijeiket. Továbbá, amikor egy Alltech oldal linkjét megosztja, a szolgáltatás, amelyen azt megosztotta (például Facebook), sütit helyezhet el a böngészőjében. Nincsen ráhatásunk a harmadik felektől származó sütikre – rajtunk keresztül nem tudja őket letiltani, csak a böngészője beállításainak segítségével.

Preferenciák beállítása:

Cookie Settings

​

Iratkozzon fel, hogy megkapja az érdeklődési körének leginkább megfelelő híreket, információkat és értesítéseket.

​

​

Dr. Frank Mitloehner vypočítal, jak živočišná výroba přispívá ke klimatické změně. Je profesorem na Department of Animal Science, University of California v Davisu. Specializuje se na měření a omezování znečišťujících látek v ovzduší pocházejících z živočišné výroby, včetně skleníkových plynů, těkavých organických látek, amoniaku, sirovodíku a prachových částic. Dr. Mitloehner se s námi setkal, abychom se společně podrobněji podívali na výhrady veřejnosti proti zemědělství a na to, co nazývá pravdou skrývající se za chovem skotu a klimatickou změnou.

David:            Jsem tu s doktorem Frankem Mitloehnerem. Budeme hovořit o skleníkových plynech produkovaných chovem skotu, zejména masného. Pane doktore, pro vás je to velmi důležité téma. V této oblasti jste provedl rozsáhlé výzkumy, že?

Frank:             Ano.

David:            Řekněme, že jste průměrným Američanem. Pravděpodobně jste už slyšel o tom, že chov masného skotu přispívá ke globálnímu oteplování. Říká se, že krávy produkují metan a všichni vědí, že je to pravda. Metan je velice silný skleníkový plyn, o tom nikdo nepochybuje. Přirozeným závěrem tedy je, že krávy představují velký problém z hlediska klimatické změny. Ale ve skutečnosti to není tak jednoduché, souhlasíte?

Frank:             Přesně tak. Abychom tomuto tématu porozuměli lépe, stačí, když se zběžně podíváme na příslušné chemické procesy. Metan se výrazně liší od jiných skleníkových plynů. Třemi hlavními skleníkovými plyny jsou metan, CO2 a oxid dusný.

                        Jak se od sebe liší? Oxid uhličitý neboli CO2 a oxid dusný mají velmi dlouhou životnost. Jakmile se dostanou do atmosféry, přetrvávají tam po stovky až tisíce let. Každá molekula CO2, kterou kdy vaše auto vypustilo do vzduchu, tam pořád ještě je. Jediný směr, kterým se pohybuje plyn, je nahoru. Čím větší jsou emise, tím více daného plynu se hromadí
v ovzduší. Takovým plynům se říká kumulativní, protože se stále hromadí v atmosféře a jejich množství neklesá.

                        Metan je však úplně jiný. Nevydrží ve vzduchu tisíc let ale jen deset let. Po jedné dekádě zmizí, proto se tak liší od ostatních plynů. Probíhá totiž proces, který metan likviduje. Tento proces se nazývá hydroxy-oxidace. Znamená to, že pokud jste majitelem chovu mléčného nebo masného skotu, farmaříte řekněme padesát let a máte tisíc zvířat, tak před padesáti lety začala vaše zvířata produkovat metan. Prvních deset let je to nový metan, který přibude do atmosféry, protože předtím vaše farma na světě nebyla. Ale po deseti letech váš chov už neprodukuje metan navíc, protože vše, co odešlo do atmosféry, bylo během jedné dekády zlikvidováno. Všechny odhady produkce emisí a zprávy v médiích, které slýcháte, předpokládají, že veškerý metan vytvořený, řekněme, skotem, se v ovzduší hromadí. Ale tak to není. Je likvidován stejně rychle, jako se vytváří. A tím se metan výrazně odlišuje od jiných skleníkových plynů. To je třeba vědět.

                        Co znamená, když země, jako je Irsko, Nový Zéland nebo Spojené státy, udržují stabilní počty hospodářských zvířat? Znamená to, že objem jimi vyprodukovaného metanu v atmosféře se nemění. Když je podíl metanu v ovzduší stále na stejné úrovni, nepřispívá ke globálnímu oteplování. Způsobují tedy naše stáda skotu globální oteplování? Odpověď zní ne, pokud nezvyšujeme jejich velikost.

David:            To dává smysl. A co zbytek světa, kde produkce hovězího masa
a mléka není vždy tak efektivní?

Frank:             Právě tady je ten zakopaný pes. Podle Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) vytvářejí rozvojové země, jako je například Indie, 70-80% globální produkce skleníkových plynů z živočišné výroby. Například v Indii je třikrát tolik krav než ve Spojených státech a navíc je tam lidé ani nekonzumují.

David:            Páni...

Frank:             Indie samotná má více kusů skotu než Spojené státy, Evropská unie a Čína dohromady a ani je nevyužívá k produkci masa. Tato zvířata chovaná na mléko mají minimální užitkovost. V Indii je potřeba 15 až 20 krav, aby vyprodukovaly tolik mléka, co jedna kráva ve Spojených státech. Proto jsou počty krav v Indii tak obrovské.

David:            Můžeme něco udělat pro zefektivnění takového chovu mléčného skotu?

Frank:             Je to úplně jednoduché. Musíme udělat to stejné, k čemu došlo v zemích, jako jsou Spojené státy nebo Dánsko. Například ve Spojených státech bylo v padesátých letech minulého století 25 milionů dojnic. Dnes jich máme pouze 9 milionů. Drasticky jsme snížili stavy. Navzdory tomu produkujeme s mnohem menším počtem zvířat, devíti miliony, o 60% více mléka než dřív. To znamená, že jsme o dvě třetiny zmenšili uhlíkovou stopu chovu mléčného skotu ve Spojených státech od roku 1950 do dnešní doby.

                        Toho lze dosáhnout i celosvětově zavedením kvalitní veterinární péče, lepší genetikou, zlepšením reprodukce. To může udělat celý svět. Samozřejmě to neznamená, že bychom chtěli exportovat americký model tzv. CAFO (Systém koncentrovaného chovu zvířat) do celého světa. Ale i pouhé zavedení základních vakcinací a antiparazitárního ošetření, zkvalitnění výživy a krmení apod. bude mít dalekosáhlé příznivé dopady na produkci v jednotlivých zemích.

David:            Když mluvíme o různých typech produkčních systémů, měli bychom zmínit i rozpor mezi intenzívním chovem masného skotu založeným na jadrném krmivu a pastevním chovem a dopady těchto dvou různých systémů na životní prostředí.

Frank:             Většina lidí neví, že například zde, ve Spojených státech, je všechen masný skot chován na pastvinách. Závěrečná fáze výkrmu může probíhat pastevním způsobem nebo na kukuřičné dietě, ale všechna zvířata začínají na pastvě. Když říkám „začínají“, myslím tím, že většinu svého života prožijí na pastvině. Zvířata vykrmovaná kukuřicí stráví ve feedlotu (systému intenzívního výkrmu) pouze poslední čtyři měsíce svého života. Předtím jsou celou dobu na pastvině. A to většina lidí vůbec neví.

                        Potom se objevují mezi lidmi domněnky typu: „No, ten feedlot musí teda pěkně ničit životní prostředí.” Realita je však mnohem složitější. Například co se týká metanu, byli jsme my, vědci, překvapení, že masný skot ve feedlotu téměř nepřežvykuje. Málokdy spatříte krkání. Důvodem je, že jejich krmná dávka nevyvolává produkci metanu. V intenzívním výkrmu je krmná dávka velmi koncentrovaná s minimem pícnin
a v bachoru se z ní metan téměř nevytváří.

                        Metanogenní mikroorganismy v bachoru potřebují k produkci metanu objemné krmivo. Čím více objemných krmiv, tj. vlákniny je v krmné dávce, tím více metanu se vytváří. A ve feedlotu je podíl objemného krmiva v krmné dávce mnohem nižší než na pastvě. Výsledkem je nízká produkce metanu. To je jeden z důvodů – jadrná krmiva jsou substrátem, který v bachoru nepodporuje produkci metanu, na rozdíl od pastvy.

                        Dalším důvodem je jednoduše délka života zvířat. Skot s intenzívní závěrečnou fází výkrmu jde na porážku ve 14 až 16 měsících věku, tedy zhruba v roce a půl. Zvíře, které je celý život na pastvě, se poráží ve 26 až 36 měsících. Žije tedy téměř dvakrát tak dlouho.

                        Co z toho vyplývá? Zvíře s dvojnásobnou délkou života má mnohem více času působit na životní prostředí. Déle spotřebovává vodu, vylučuje výkaly, eruktuje trávicí plyny atd. Když to sečteme, zvíře v pastevním chovu vyprodukuje asi o 25 až 30% více emisí než jeho kolega intenzívně dokrmený kukuřicí. A to bereme v úvahu i skutečnost, že zvíře
v kukuřičném výkrmu samozřejmě žere kukuřici, která byla někde vypěstována s určitým environmentálním dopadem. S ohledem na to a po posouzení životního cyklu (Life Cycle Assessment) však dojdeme k závěru, že zvíře s intenzívní závěrečnou fází výkrmu na kukuřičné dietě nemá větší, ale naopak menší dopad na životní prostředí.

David:            To je velice zajímavé. Čím hlouběji se zabýváme tímto tématem, tím více takových argumentů nacházíme a vidíme, že skutečnost je mnohem komplikovanější než to, co je prezentováno v sociálních médiích. Jednou z neustále opakovaných manter je, že bychom neměli využívat půdu ke krmení zvířat, ale k výživě lidí, což by bylo efektivnější. Ale to je také jedna z věcí, které jsou ve skutečnosti podstatně složitější. Nemám pravdu?

Frank:             Rozhodně. Tohle je další otázka, kterou lidé vnímají zkresleně. Představte si veškerou zemědělskou půdu světa. A podívejme se, jak vypadá. Přibližně dvě třetiny tvoří takzvané okrajové oblasti. Tyto okrajové oblasti nemají dostatečně kvalitní půdu nebo dostatek vody pro pěstování zemědělských plodin.

                        Co uděláme s takovou půdou? Využijeme ji pro pastvu hospodářských zvířat. Konkrétně pro přežvýkavce, například ovce a kozy, protože ti dokáží přetvořit vlákninu nepoživatelnou pro lidí, především trávy a jeteloviny, v živočišné produkty, jako je maso a mléko. Přežvýkavci dnes umožňují využití dvou třetin celkové zemědělské půdy. Proč? Protože tuto půdu nedokážeme využít k jiným účelům.

                        Zbývající třetina zemědělské půdy se označuje jako „orná půda“. Na ní můžeme pěstovat zemědělské plodiny pro zvířata a lidi. Někdy se ozývají kritické hlasy: „Proč využíváme ornou půdu k produkci krmiv pro zvířata?” Odpověď je jednoduchá: „Protože lidé živočišné potraviny potřebují.“ Potraviny živočišného původu mají vysokou nutriční hodnotu, koncentraci živin a lidé je chtějí. Nejedná se o žádnou čistě racionální diskusi na téma „Jak nejlépe využít půdu a které plodiny jsou nejefektivnější“. Tak to mezi lidmi prostě nefunguje.

                        Je spousta takových věcí. Například potřeba pít. Můžeme pít vodu, ale i víno, čaj nebo kávu. Neexistuje jediný důvod, proč bychom měli pít čaj nebo kávu, krom toho, že nám chutnají. Není zde žádné výživové odůvodnění. K výrobě jednoho litru vína je potřeba 700 litrů vody. Je to plýtvání?

David:            Jistě.

Frank:             Mohl bych také říci: „Když budeme hasit žízeň jen vodou, ušetříme obrovskou hromadu vody spotřebované k výrobě vína, kávy nebo čaje.” Jenže je to jinak. My lidé se prostě neřídíme jen rozumovým uvažováním. Na jedné straně bychom chtěli produkovat potraviny a nápoje co nejefektivněji. Na druhé straně však máme nějaké kulturní tradice nebo prostě jen touhu po potěšení. Neexistuje jiný důvod, proč jíst čokoládu, než ten, že ji máme rádi.

David:            Ano, to je dobrá poznámka. Máme tu obrovský problém – klimatickou změnu. Krize již nastala a lidé přemýšlejí, jak jí čelit. Myslím si, že diskuse o vyřešení tohoto problému mávnutím kouzelného proutku je ztrátou času.  Potřebujeme vyřešit mnoho věcí a přijímat opatření, která fungují. Nápady typu přinutíme všechny, aby nejedli maso, nejsou příliš praktické. To se podle mého názoru nikdy nepovede. Jak jste říkal, o to stejné bychom se mohli snažit v případě čaje, kávy a vína. Je to, jak kdybychom říkali: „Fajn, počet lidí na této planetě by se měl snížit na polovinu.” Že se o takových nápadech mluví ještě neznamená, že budou uskutečněny.

                        Když se tedy lidem, kteří jsou proti zemědělskému využití zvířat, podařilo tak úspěšně rozšířit názor, že produkce masa a mléka je hlavní příčinou globálního oteplování, co můžeme udělat my, abychom sdělili veřejnosti, že tomu tak není, že se jedná o složitější problematiku a musíme se dívat na reálná data?

Frank:             Aby vaši posluchači skutečně pochopili, jak významná je tato otázka, navrhuji toto: EPA (Agentura ochrany životního prostředí Spojených států) sleduje všechny zdroje skleníkových plynů. Podle EPA jsou všechna odvětví spotřebovávající fosilní paliva – doprava, energetika, výroba stavebních hmot apod. zodpovědná za 80% produkce skleníkových plynů v USA. Veškerá živočišná výroba a krmivářství produkuje jen 3,9%.

                        Jedním z velkých problémů je, že lidé pracující v živočišné výrobě, se podbízejí jednomu nebo dvěma procentům populace, která nadělají nejvíc povyku, a úplně zapomínají na těch 98% lidí, kteří mají rádi živočišné potraviny a mají důvěru k odvětví, které chová zvířata humánním a zodpovědným způsobem. Tohle musíme přestat dělat, protože tu okrajovou skupinku lidí, která požaduje daň na maso a další nesmyslná opatření, nikdy neuspokojíme. Musíme být otevření vůči veřejnosti, která chce stále více vědět, odkud jejich jídlo pochází. Musíme k lidem být upřímní, hovořit s nimi o tom, jak živočišné produkty vyrábíme a proč.

                        V minulosti tomu tak nebylo. V tom spočívá velký problém živočišné výroby a plným právem, protože nemůžete jako jídlo prodávat něco, k čemu mají lidé citový vztah. Když se lidé ptají: „Jak byly tyto potraviny vyrobeny?”, nemůžete odpovědět: „Co je vám do toho.“ Naopak, musíme jim vysvětlovat, proč děláme to, co děláme. Vždyť to děláme výborně.

                        Zmínil jste porovnání potravin a dalších věcí. Uvedu jeden příklad, aby vaši posluchači pochopili, jak nafouknutá je ta bublina hysterie v současné době. Předpokládejme, že nyní jste všežravcem, ale od příštího roku se stanete veganem a nebudete jíst žádné živočišné potraviny. Tím ušetříte 0,8 tuny skleníkových plynů. Zdůrazňuji – 0,8 tuny. Letadlo, které letí ze Spojených států do Evropy, vyprodukuje na jednoho pasažéra 1,6 tun. Když tedy budete jíst veganskou stravu po dobu jednoho roku, odpovídá to zhruba polovině letu přes Atlantik. Na tom vidíme, co si máme myslet o ujetých snahách aktivistů, kteří chtějí ovlivňovat spoluobčany bojem proti živočišné výrobě.

David:            Tak to je něco. Když sledujete dokumenty na toto téma, vyplývá z nich víceméně, že jediná věc, kterou můžete udělat, je přestat jíst maso a mléčné výrobky. Když se ale podíváte na reálná data, závěry jsou úplně jiné.

Frank:             Lidé, kteří propagují tato tvrzení dnes, jsou ti stejní, kdo před deseti lety prohlašovali, že bychom měli přestat jíst maso z etických důvodů, neboť nesouhlasí, aby zvířata byla přivázána v okovech, a hledali donucovací prostředky, aby lidé přestali jíst maso a vejce a pít mléko. Nic z toho nezabralo, ale argumenty jako uhlíková stopa dopadají na úrodnou půdu. Mnoho lidí v živočišné výrobě nevěnovalo příliš mnoho pozornosti tomuto tématu a nyní vidí, že je mnohem závažnější, než se původně myslelo. Je nejvyšší čas začít brát tuto otázku vážně, vnímat požadavky spotřebitelů a zajistit, aby chovatelé pochopili, že se musejí zabývat tímto tématem, aby byla živočišná výroba společensky akceptována. Mohou veřejnosti sdělit úžasné věci, ale musejí s tím začít.

David:            Musím se svěřit, že i když pracuji v zemědělství, dělá mi velké starosti klimatická změna. Jsem manažerem pro trvalou udržitelnost ve společnosti Alltech. Dlouho jsem věřil tomu, že produkce masa a mléka má horší důsledky pro klimatickou změnu než výroba jiných potravin. Vždy jsem trpěl pocitem viny, když jsem jedl maso nebo mléčné výrobky. Nepřemýšlel jsem o tom každý den, ale byl jsem přesvědčen, že to bylo vědecky prokázáno. Proto jsem byl rád, když jsem se seznámil s vaším výzkumem, připravoval tento podcast a dozvěděl se z vašich odpovědí více o tomto tématu. Jsem rád, že tato otázka je podstatně složitější, než se běžně prezentuje. A myslím, že je nadmíru důležité, abychom naše sdělení předali ostatním lidem. Kde se tedy veřejnost může dozvědět více
o vašich tvrzeních nebo vás najít na sociálních sítích?

Frank:             Zhruba před rokem jsem začal být aktivní na sociálních sítích. Předtím jsem byl přesvědčen, že je to k ničemu, ale dnes už vím, že můj postoj byl pošetilý. Dnes jsem na Twitteru. Moje adresa na Twitteru je GHG (to je zkratka pro „greenhouse gas“ – skleníkový plyn) — @GHGGuru. Tam mě určitě naleznete. Pokud vás zajímají moje publikace, vyhledejte si mě na ResearchGate. Stačí, když zadáte moje jméno, Frank Mitloehner,
a zobrazí se vám publikace, které zveřejňuji. Ne všechny prošly vědeckou oponenturou, některé byly publikovány v časopisech, jako je The Conversation či Medium. Jedná se o webové platformy. Důvodem, proč publikuji i na těchto platformách je jejich velký dosah, mají spoustu posluchačů a čtenářů. V podstatě, když si do Google vyhledávače zadáte moje jméno nebo jména dalších lidí, kteří vás zajímají, naleznete je. Na internetu najdete všechno.

David:            Dobře. Mockrát vám děkuji, pane doktore Mitloehnere. Bylo mi velkým potěšením s vámi hovořit.

Award recognizing leadership in agricultural journalism to be presented during ONE: The Alltech Ideas Conference in May 2020

[LEXINGTON, Ky.] – The International Federation of Agricultural Journalists (IFAJ) and Alltech have announced the call for nominations for the IFAJ-Alltech International Award for Leadership in Agricultural Journalism. The award will be presented during ONE: The Alltech Ideas Conference (ONE), held May 17–19, 2020, in Lexington, Kentucky, USA. Now in its second year, this global award recognizes excellence and leadership demonstrated by young journalists within their IFAJ guilds.

The IFAJ-Alltech International Award for Leadership in Agricultural Journalism was first presented in May during ONE 2019. The recognition honors Alltech’s late founder, Dr. Pearse Lyons, who was a passionate storyteller with a great respect for agricultural journalists. The award upholds this legacy while keeping an eye toward the future as it supports the next generation of leaders who connect agriculture to a global audience. It’s an endeavor that aligns with Alltech’s vision for a Planet of PlentyTM, in which a world of abundance is made possible through the adoption of new technologies, better farm management practices and human ingenuity.

“Producers along the food supply chain are implementing smarter, more sustainable solutions to positively impact plants, animals, consumers and the environment,” said Dr. Mark Lyons, president and CEO of Alltech. “However, progress does not end at implementation. We must also amplify the message that we are in the midst of a new era in agriculture that defies the negative narrative.”

Journalists aged 40 years or younger by Dec. 31, 2019, can be nominated through their IFAJ guilds via the online application form. A global winner will be selected by an international committee based on their journalistic achievements and the leadership they demonstrate within their guild. The global winner receives complimentary registration and a travel stipend to attend ONE: The Alltech Ideas Conference.

“IFAJ shares our commitment to supporting journalists who give a voice to the farmers and producers, the innovators and change-makers, the scientists and scholars all working toward a Planet of Plenty,” continued Dr. Lyons. “We are excited to once again partner with IFAJ as we honor excellence in journalism and ensure that the stories of agriculture continue to be well-told.”

The two organizations have enjoyed a longstanding relationship, having also co-founded a young leader program in 2005.

"Alltech has long recognized agricultural journalists' role in mobilizing knowledge to farmers," said Owen Roberts, president of the IFAJ. "Its commitment to professional development for agricultural journalists directly benefits farmers by enhancing the skills of those they count on for clear, balanced information. The company really thinks outside the box."  

The deadline for nominations is Nov. 22, 2019. For more information about the IFAJ-Alltech International Award for Leadership in Agricultural Journalism, contact press@alltech.com.

Guardian^® and Guardian^® Liquid Concentrate are aimed at improving the safety of animal feed and its components. The research shows that Guardian promotes better feed safety and feed hygiene by mitigating potential risks. It gives producers peace of mind that their herds are safe from outside risks and threats.

Features and benefits:

• Optimizes feed safety and feed integrity by maintaining a favorable feed environment
• Formaldehyde-free product — safe for feed mill operators and the pig.